Philipp Busche FORMICA

PHILIPP BUSCHE

FORMICA FUFA - MRAVENEC

CENTRUM VEŠKETÉ AKTIVITY - mraveniště, výstavba

-= SEBEZÁCHOVA, KONTINUITA. A Ochrana vůči okolí...

nejraději staví nad kamenem, pařezem... a snášejí odumírající rostlinky na 1 hromadu... 

jehličky, větvičky, souvisí to s pomalým rozpadem - pomaleji, než listy... 

• stejně nad zemí astejně pod zemí - až 2m nahoru a dolů ...
• jde i o vrstvu půdy, do které mohou mravenci stavět....
• vnější vrstva slepená zeminou... a to má efekt, že voda stéká po mraveništi dovnitř....
• kukly neodolné proti ultrafial záření - zalepené pryskyřicí, které je před ultrafial zářením chrání
• proto talk dolů ... rozpadající se procesy dole se urychlují ... humus.... 
• ale pro práci do hloubky, musí zeminu vynášet na stranách ven - kolem mraveniště je zemina prohnojena zeminou humusem vyneseným na povrch. většina hmoty je aktivně kyselinou mravenčí a dalšími enzymy rozkládána. 
• navenek ukládání a pod zemí rozpouštění - a k tomu je nutné teplo a kyslík .... chodbičky, které přináší kyslík do hloubky (klimatizace, vytápění) - kyslík i teplo je tak vedeno
• ŽIVOTNÍ CYKLUS: na začátku roku je mraveniště malé, pomalu roste, ale  kolem sv Jana máme dojem, že přestal růst a vnější vrstva se rozpustí a vypadá to, že začíná létat a to jsou královny a samci, kteří se okřídlení rozlétají do okolí a pak se mraveniště zase zmenšuje a mravenci se stahují do země. když si královna našla nové místo - vznikne tam v novém roce nové mraveniště. zpočátku roste jako rostlina. na jaře roste k nebi, aby v létě se rokvetla a roznáší pyl do okolí. za vrcholu léta se vyrojí - teplo pro to potřebují.
• pak mraveniště vadne a kde spadlo semínko, tam vroste další rok nové...
• STÁLE ŽIVÉ A BĚHEM ROKU SE MNOŽÍ A PROMĚNUJE
• v mraveništi praská
• je často dříve slyšet, než ho vidíme
• produševněný prostor lze vnímat
• podzim - sbírání zásob z okolí a žerou. mladí jsou krmeni staršími a tloustnou - naboptanají do rozměrů které jsou ohromné
• někteří jsou jako rezerva na med - napnutá kůže tukem, kterým jsou napjatí - a během zimy ze zásob vytváří žlázami tekutinu, kterou se ostatní k nim chodí krmit.
• v zimě jsou stažení do země.
• v hloubce sedí královna - a kolem ní mnoho přežraných mravenců
• jednotliví mravenci - vyzáblí a vyhladovělí musí zůstat pod povrchem a jsou skoro na zmrnutí - v zimně hibernace, ztuhnutí - a na jaře se s prvními paprsky rozehřívají, prohrabou se na povrch a tam se sluní a po vyhřátí jde dolů a začíná probouzení mraveniště. .. VŠICHNI SE PAK ZAČÍNAJÍ SLUNIT, rozehřejí se, skulí se do klubíčka a ostatní si je jako kuličku podávají doů jako termofalšky - a to dělají dokud nevyhřejí mraveniště do 21C. ... to je teplota pro kráslovnu - a noa začne se množit... 
• už 2 hod před deštěm “zavírají okna”
• rojení je pouze v den, kdy odpoledne bude bouřka! protože potřebují ,a by déšt jim rozvlhčil půdu, aby se královna mohla zahrabat. 
• SAMCI mravenci velicí ve srvonání s dělnicemi. a produkují jen spermie. nejsou ani schopní se sami vyživovat. dělnice je musí krmit, dokud se nevyrojí.
• KRÁLOVNA:  ROJÍ SE PÁR KRÁLOVEN A MNOHO SAMEČKŮ. během 1 dne může 1 sameček oplodnit až 12 královen - ona sbírá spermie do “batohu, tašky” a samečci umírají .. královna přistane, ukousne si křídla , sežere je a zahrabe se pod kámen do země, kde přezimuje.... NĚKDY m ůže zakládat nové mraveniště už ten samý rok. 1 královna žije 20-25 let. a klade až 300 vajíček denně. 
• LARVIČKY :  jsou poklad mraveniště. vajíčka jsou vve spodních vrstvách mraveniště, se stabilní teplotou... a mravenci je stále přenáší na ty vrstvy, kde je nejoptimálnější teplota. pak se vyvíjí ve 4 stupních / stádiích - potřebují vždy jnou potravu a teplotu. čím větší vývin, tím větší teplo potřebují - když je zralá, je zapředena - SAMA SE ZAPŘEDE do kokonu jako housenka, ale má pomoc, aby byl pevný, oplácají jí hlínou. KUKLA - a z kukly se vylíhne mravenec... 
• když královna oplodní vajíčko spermiemi - vznikne samice a když ho neoplodní, je sameček. 
• aby vznikla královna, musí být larva specielně krmena... 
• vývoj a jeho rychlost závislí na potravě a teple v mraveništi. po vylíhnutí - ti první jsou MLÁDENCI = MLADÉ DĚLNICE - a mravenec má žlázy, které produkují sekret, a jako první uzraje přední žláza, které se říká profaryngiální - předhrtanová - a tak mladý mravenec produkuje štávy, kterými krmí dělnice a i ty, které jsou pak samečci... pak mu dorzraje postfaryngiální žláza - zahrtanová - a ta je schpná vytvářet štávy pro královnu. tak mravenec ovýšil a může krmit královny. pak se tvoří orgány na jed  a za odměnu smí ven z mraveniště, hledat potravu ... vytvoří se vole ů sociální žaludek” kde má potravu pro ostatní. 
• vývoj mravence - z tepla a vlhka.. až do sucho-teplého ke světlu a teplu
• stálá metamorfoza v půrběhu které musí obětovat část svých sil - dělnice na krmení těch, oc budou dál plodit a samci obětují své životní síly na tvorbu spermiía během rojení oplodnují a tak vzniká životní síla, která pakk pomáhá mraveništi. když královna se vyrojí a je oplodněna vzniká i její specifická vůně, která identifikuje každý mravenčí stát. 
• každé mraveniště má svou vůni! je to vůně individuální spojená s tou jednou královnou...
• organizace života mraveniště ... je to podobné jako rostlina ... v zimně uzavřené a samostatné, nezávislé na okolí a během léta se otevře životním procesům světa 
• sociállní život = vytvořit jednu vůni - když se dva potkají, očichají se, a když jsou z jednoho státu/národu, jdou dál, není tam boj ani konkurence, stále pracují. a co se potravy týká je dokonalá obětavost a soudržnost. KDYŽ MÁ MRAVENEC REZERVY DÁVÁ JE K DISPOZICI , DOKUD NIC NEMÁ. OBĚTAVOST. 
• X směrem ven uzavřenost a boj

• CESTIČKY: když je země proteplená podle podkladu 15-50 cm , nejlépe na podkladu jehličí ... jeden mravenec se rozběhne a když něco najde vůní označí cestu zpět a všichni mravenci se drží čichové stopy  - a první běži rovně, ale ostatní to sledují cik cak. běží, zastaví se a čichá, běži...
• KOMUNIKACE PŘES VŮNĚ
• ČLENITÝ OBRAZ SOCIÁLNÍ SPOLUPRÁCE
• každé setkání 2 mravenců je o očichání, výměně potravy a cestě dál

• TEPELNÝ ORGANISMUS: optimální teplota? 21_23C --- důležitá je KONSTATNTNÍ teplota - regulace pomocí “termoflašek” z nahřátých mravenců, pomocí mravenčích kanálků a provětrávání (vzduchotechnika), a kdž se setkávají různé tepoty - vzniká mlha, stráží se vlhkost a tím uzvíráním a otevíráním kanálků regulují i vlhkost mraveniště.
• dole hrubší substance mraveniště. a před srchní vrstvy je přímé odvádění tepla do prostředí a dole je odvádění tepla přes vlhkost. když ej venku zima, mravenci mění vedení tepla tak, aby neprosakovalo dolů , tak to vysuší, aby se zima nešířila. když ej moc horko, tvoří noví kanálky a důležitá kamínka jsou i vajíčka, která spalují hmotua  tak vytváří teplo.. a také zakládají houbové kolonie, kt tvoří teplo a ty podle potřeba užírají nebo ne... a také vlastní svaly tvoří teplo = AKTIVNÍ ZACHÁZENÍ S TEPLEM MNOHA RŮZNÝMI ZPŮSOBY
• na jaře sbírají teplo venku a v ziměn slunce září a ohřívá zevnitř. PROZÁŘIT A PROTEPLIT - TENTO EFEKT JE MOŽNOS CÍTIT V OKOLÍ MRAVENIŠTĚ.
• VÝZNAM PRO ROSTLINY : humus, rozmělnování půdy, plodnost podporují, ....
• mohou tvořit kanálky jako sifon na WC, aby tam nešla voda, ale jen vzcuch - a když ej sucho vytvoří kanálek pro vodu... 
• mravenec lesní: biomasa mravenců je větší než všech lidí...  na 1M2 v lese v půrěmru jeden borovicový klíček a když je tam mraveniště v okolí, tak je to 10 klíčků borovice na 1M2. a jedno mraveniště podpoří až 625 klíčících boroviček. opravdu veliké zvýšení vitality půdy, tam kde je mraveniště... jinak je v borovicovém lese kyselá - MRAVENCI DOVEDOU ZEPSPODU vynášením půdy SNIŽOVAT KYSELOST PŮDY.... rolníci, pěstují houby kolem a uvnitř mraveniště, jsou to sedláci, kteří pěstují chovají dobytek: chovají mšice, mají je na stromech ... když jsou po dešti mšice spláchlé na zem, tak je sesbírají a vynesouzase zpět na strom. a v zimně je posbírají a vezmou si je do tepla v mraveništi.... a každý veččer je dojí a sekret snášejí jako potravu do mraveniště. 
• kromě tohojsou i lovci - udržují rovnováhu hmyzu. loví ve skupině. JSOU IMUNITNÍ SYSTÉM LESA. 
• obraz: kamenitá půda, která není pro rolníky vhodná, jen tam pod tím je mraveniště, které jeho působením rozmělnují půdu a kámen se propadne a pak se země nad kamenem ucelí a pomalu se z kamenitého prostředí stane pastvina.
• mnoho rostlin, které tvoří ( ELAIOZON) eleiosoma - semínka = DORTÍK PRO MRAVENCE - semínka (JETEL, BODLÁKY, AKÁCIE... ) sbírají a používají jako energetickou potravu a tím rpzšiřují rostlinu do mraveništ. I SI OCHRÁNÍ SVŮJ KEŘ PŘED ZVĚŽŘÍ - BUDOU BOJOVAT PROTI NIM.
• 3 nepřátelé: mravenečník, pásovec a lenochod  . 20 h spí, drží se stromu, má pevný obal kolem sebe a je to jedinné zvíře, které ma pěšinku z chůpů na břiše od visení na straně - a že je dopsělý poznáme podle mechu na břiše... a jeho tělo je těžké a tychlost 20M /h max 4 hod denně, měkké zuby, stále vytváří a stále se mu rozpouští a totéž platí pro mravenečníka a pásovce. PEVNÉ TĚLO A ZUBY STÁLE V ROZKLADU A ZNOVUVYTVÁŘENÍ
• PTÁCI: 25 druhů ptáků - AINENZM= pták je hlava a provzdušněné létání - hlava bez všeho ostatního a tak kosti jsou pevné. proto u ptáka rychle zkostnaní páteř, když stárne a u sojky víme, že má tendenci mít arttrozu ve křídlech - a když sojka ztuhne, tak se položí do mraveniště a nechá se popíchat a zase se uzdraví (revma, Be) ... a ještě mravence sežere
• droz má také rád mravence v peří pro zlepšení pohyblivosti
• kyselina mravenčí
• H_C_OH

       O

vypařuje se jí tolik, že je i v kosmu jako jedinná organická hmota

• je to kyslina, která probouzí  - na procházce na jazyk
• z oxidace tuků - protože to nedovede až do kysličníku uhličitého - a kys mravenčí je krok před tím... 
• kys má mravenec v zadečku - a když se do nás zakousne, chapadla se zaseknou a on se stočí, vypustí kys mravenčí a kůže se rozpustí a chapadla se mu uvolní
• kyselina PRO ROZMĚLNĚNÍ, ROZPUŠTĚNÍ SUBSTANCÍ - NE JAKO ZBRAŇ
• kyseliny utvořené v půdě rozpadem jehličí vzniklé a oxidačním procesem je otevřou tak, aby byly ty kysleiny dále použitelné... ty kyseliny jehličnanů jsou přesycené a kyselina mravenčí je oxiduje a tím jim bere přesycenost.... 

- jsou to největší organismy , veliké kolonie jednoho organismu

obraz BYTOST FORMICA:

FYZICKÉ: 

• rozpouští
• vše zpracuje do hloubky - PROMĚNA
• oživení fyzického

ŽIVOTNÍ SÍLY: 

• buduje, VÝSTAVBOVÉ SÍLY
• TEPELNÁ REGULACE 
• regulace světla - SVĚTLOVODY, SVĚTLÍKY
• ovládá chemismus
• oživuje mrtvé  = zachází s životním éterem
• VŠECHNY ÉTERICKÉ SÍLY - VYTVÁŘÍ VLASTNÍ ÉTERICKÝ ORGANISMUS NEZÍVILSÝ NA SVÉM OKOLÍ

ASTRÁLNÍ = DUŠEVNÍ

- ODDANOST, DÁVÁNÍ, vitalizuje

• NEZIŠTNOST
• starostlivost o druhé, sebeobětování
• silní - nejen vlastní komponenta, díky které stáre dělá ale ještě nadduše 

INDIKACE:

• degenerativní N kostí, kloubů, minerální, PEVNÉ (artrozy, revma, bechtěrev, chronické situace) D1-D4
• degenerace fyz těla 
• ranní ztuhlost revmatického pacienta, kt potřebuje sluníčko pro rozhýbání - jeden pacient je tučný - formika zevnitř a druhý štíhlý s B kloubů při přepracování  - FFORMICA ZVENČÍ
• DD: (Nux-v, Rhus-t, sojka, borovice, mravenečník, lenochod, ptáci, apis, psor, ....)
• zuby
• překyselení organismu (DM, 
• vyčerpání org 
• tlustí pac - obezita - ztuhne v tuku a je z něj lenochod - živ síly jsou moc hluboko ve fyzickém a potřebuje z toho vytáhnout.... D1-4 - 10-20 kapek 3xdenně
• onem plic - vztah k astrálnímu a fyzickému - viz stavba těla - má “přestřižené”, stažený pas, zůžené místo - jako by byl nadechlý a nemohl se vydechnout (jako leknutí, kdy nemůže vydechnout) - astmatický záchvat D8-12 do inhalace... plíce pomáhají lepší inkarnaci - obraz že mraveniště jsou do země zapouštěné plíce... 
• fibroza - dušnost při fibroze plic - plíce jsou moc pevné, moc fyzické D8-D12
• sarkolidoza
• PARKINSON - kmitání a přitom ztuhnutí - injekce D20
• Psoriasis - ukládání tuků v kůži jako šupiny - nižší potence... 

jak objevit léčivo: Steiner: když chceme pochopit, kde látka léčí, musíme hledat její působení ve světě 

a u mravence je to starat, aby se nám země nerozpadla v prach a byla znovu a znovu oživena....